Ratab 

Svůj první Ratab jsem absolvovala v roce 2001 a od té doby vlastně nebyl ani jeden srpen bez něj. S postupem času jsem se přehoupla z role účastníka do role instruktora a práce s lidmi mě začala čím dál víc vcucávat.

Můj život se v současné době vejde do jednoho velkého trojúhelníku tří měst:
V Liberci začaly všechny moje cesty a ráda se sem vracím, nejen kvůli Ratabu. Jsou tu mí blízcí, přátelé, i moje bývalé gymnázium GFXŠ. V Brně jsem absolvovala bakalářské studium Sociální pedagogika a volný čas (MU), se specializací na dramatickou výchovu, a momentálně v oboru pokračuji na navazujícím magisterském programu. Vedle toho pracuji v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež, které ve společnosti vytváří prostor pro sociálně znevýhodněné jedince. Lidi mě vždycky bavili a baví. A tak mě mé cesty zavedly k třetímu vrcholu mého trojúhelníku - do Prahy, kde jsem čtvrtým rokem v pětiletém sebezkušenostním výcviku v integrativní psychoterapii.

RATAB KLASIK s podtitulem I cesta může být cíl letos opět slibuje setkání se starými i novými kamarády v úplně jiném duchu.
Budeme si hrát za běhu, v sedě, za chodu.
V přírodě, chvílemi na cestě, ve vesnici i ve městě.
S tím, s oním i s onima, s otevřeným srdcem i očima.
Zkušenost přece není to, co člověka potká, ale to, co to s ním dokáže udělat.
Pojeď s námi putovat s batohem na zádech, ať už krajinou nebo časem, spát tam, kde se ti zdá mech nejměkčí (nebo tam, kde ti večer upadne tělo vysílením?), sedět večer u ohně v tee-pee a zpívat si veď mě dál, cesto má…
Netěš se na obyčejný putovní kurz, ale určitě na hry o trochu dál, než v lese za táborem - to nejlepší přece přichází, když to nejméně očekáváme!
Sdílená radost, dvojnásobná radost, tak přijeď poznat kamarády,
se kterými se budeš dál potkávat ve škole.
Není totiž nic, co bychom nemohli prožít.

Fantazie, to není představovat si, co věci nejsou, ale udělat něco, co by mohly být.
Karel Čapek

Kdo by nechtěl odhodit otěže všedních dní, zapomenout na konzumnost okolní společnosti, a ocitnout se ze dne na den v úplně jiném světě… Každý z nás si ve své mysli, ve svém podvědomí, ukrývá ten svůj ideální kousek ráje, místo, kde je dokonalým pánem, svět který nemá jiné hranice než ty, které si sami určíme. Otázka zní – máš na to? Dokážeš otevřít ony pomyslné třinácté dveře vedoucí do komnaty fantazie? A co víc, dokážeš je nechat otevřené dokořán? Dokážeš uvolnit řetězy své fantazie, a nechat ji bloumat celým svým vědomím? Prožij nějaký čas v kůži svého oblíbeného hrdiny, staň se svým oblíbeným padouchem! Každý z nás to dokáže, jde jen o to nebát se zavřít oči, a…

Na RATAB jezdí více méně pravidelně již od roku 1997, kdy taktéž zahájil svá studia na Gymnáziu & SOŠPg Liberec Jeronýmova. V rámci prvních let nabíral své zkušenosti jako účastník a v roce 2003 se zařadil mezi členy instruktorského týmu a této role se drží až do dnes. V letech 2004 – 2008 se podílel na vedení organizace jako statutární zástupce a některé běhy i sám vedl jako hlavní vedoucí.

V nedávné době dostudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a v Brně prozatím i zakotvil. Do Liberce se však rád vrací a čas zde strávený se snaží efektivně využít především pro rozvoj sdružení. RATAB však není jedinou NGO, kde je Kuba činný. Snaží se své znalosti a zkušenosti z fungování předávat i v jiných organizacích.

Mezi jeho náplň práce v RTB patří především starost o hmotný majetek, rozvoj organizace, dlouhodobé plánování, fundraising a v neposlední řadě právní záležitosti. Sem tam občas přijede vypomoci na některý z běhů jako instruktor či prvotřídní topič.

Na RATABy pravidelně jezdí od roku 2002, i když na svém prvním táboře byl již 5 let předtím. Od roku 2003 se aktivně podílí na organizaci táborů i víkendových akcí. V roce 2005 se stal jedním ze statutárních zástupců sdružení a tuto funkci vykonává dodnes. Kromě RATABu v minulosti spolupracoval s několika dalšími organizacemi zabývajícími se volnočasovými aktivitami pro mládež.

Mým prvním ratabáckým zážitkem byl tábor v roce 2001 v Přepeřích, kde jsem Ratabu propadla. Po několika akcích v roli účastníka jsem postupně přešla do role instruktora. Ratabu vděčím za to, že mi zprostředkoval spoustu netradičních zážitků, velkých přátelství a také mi umožnil najít si pro další studium obor, který mě opravdu baví.

Mimo Ratabu působím jako vedoucí v T. O. Kletr, kde pracuji s dětmi od první do osmé třídy. V rámci školní praxe jsem pracovala s romskými dětmi a dětmi se speciálními potřebami. Pod heslem „ode všeho trochu“ se snažím vyzkoušet co nejvíce aktivit a rozšířit si tak svoje zkušenosti a dovednosti.

Svůj první Ratab jsem absolvovala v roce 2001 a od té doby vlastně nebyl ani jeden srpen bez něj. S postupem času jsem se přehoupla z role účastníka do role instruktora a práce s lidmi mě začala čím dál víc vcucávat.

Můj život se v současné době vejde do jednoho velkého trojúhelníku tří měst:
V Liberci začaly všechny moje cesty a ráda se sem vracím, nejen kvůli Ratabu. Jsou tu mí blízcí, přátelé, i moje bývalé gymnázium GFXŠ. V Brně jsem absolvovala bakalářské studium Sociální pedagogika a volný čas (MU), se specializací na dramatickou výchovu, a momentálně v oboru pokračuji na navazujícím magisterském programu. Vedle toho pracuji v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež, které ve společnosti vytváří prostor pro sociálně znevýhodněné jedince. Lidi mě vždycky bavili a baví. A tak mě mé cesty zavedly k třetímu vrcholu mého trojúhelníku - do Prahy, kde jsem čtvrtým rokem v pětiletém sebezkušenostním výcviku v integrativní psychoterapii.

V RATABU obstarávám v tomto funkčním období oblast lidských zdrojů, především vzdělávání. Ráda bych ucelila a rozšířila nabídku různých kurzů pro naše instruktory a motivovala je k dalšímu externímu vzdělávání. Zároveň bych tímto ráda podpořila i rozvoj potenciálních nových instruktorů.

Na ratabu jsem byl poprvé po tercii a ač mě zážitky z něj k smrti vylekaly, Ratab už mi zůstal. Od roku 2003 se podílím na tvorbě programů převážně na táborech, akce, které navštívím, zodpovědně fotograficky dokumentuji. Starám se o Ratabácký web (a tím do Ratabu přenáším i svou profesi).

Zpívám v komorním ensemble Akcent a drnkám na rozličné strunné nástroje.