RaChod 2013
27. – 29. 9. 2013
Hlavas: Jája Nýdrlová (nydrlova.j@email.cz)
Při vzpomínání na tenhle Rachod se mi vybaví především tři věci:
KISS DEATH, BRAVO GIRL! a STRACH. KISS DEATH, to je spousta zábavy, lásky,
paranoi a každopádně úžasný způsob, jak se sbližovat s lidmi. Ideálně
s těmi, se kterými se ještě vůbec neznáte. Tahle hra nás při cestě
průběžně zaměstnávala a pomáhala nemyslet na děsivé desítky
kilometrů, které byly před námi. BRAVO GIRL! a podobná literatura nám
přinesla hodiny kvalitní intelektuální zábavy a mně osobně poskytla
obšírnou osvětu o mezilidských vztazích, sexu a životním stylu.
Zajímalo by mě, u koho nakonec skončil plakát Justina Biebra! U mě ne,
takže můžu jenom tiše závidět… STRACH nebo spíš obavy se upínaly
k našim vůdkyním, ale to jenom ze začátku a spíš ze srandy – Jája
s Lenny zvládly celou akci bravurně (za neopomenutelné podpory Gorashe,
Ondry s Mirkem a Ryby) a dokázaly, jak jsou úžasný šerpy! Takže až na
Béráka, kterej mě letos pěkně s***, to byla prostě boží akce!
Filip
Ačkoliv by se mohlo zdát, že ta trasa je už tolik ochozená, že na ní
člověk nemůže najít nic nového, že se bude táhnout stejně, jako se
táhla i celých 12 let před tím… opak je pravdou! Nové vedení s mladou
krví a jasnou myslí si pro nás připravilo inovaci celé trasy, díky které
jsme směli bloudit zas novými končinami, a pokud se někdo ztratil, nebylo to
tak trapné jako minulé ročníky, kdy už bylo téměř povinností znát
trasu nazpaměť i poslepu. Ke zdárnému průběhu celé akce navíc
přispěly všechny možné myslitelné faktory: vedení i záhrobí bylo
nesmírně milé a chápavé, sluníčko nám svítilo jak pominuté a
otevřená cukrárna v Kostelci završila vydařený víkend obří porcí
sladkého potěšení. Aby té chvály nebylo málo, je nutno dodat, že jsme si
užili i pořádný kus strádání a zoufalství, bez kterých by Rachod nabyl
to, čím pro nás byl, je a bude.
Viki
Letošní Rachod pro mě nebyl náročnou cestou z Libereckého Ještědu do
jedné z okrajových částí Prahy, ale spíš cestou do minulosti,
příjemnou procházkou do dob našeho mládí, a hlavně do dob našich
tajných lásek a prvních polibků. Cha, to určitě. Byla to stejná, nohy
rasící, vyčerpávající a nekonečná „cesta“, letos navíc okořeněná
o nějaké to násilí při „kiss death“ a o rozverné tlachání a
pištění nás, jakožto rozverných třináctiletých teenagerů, čtoucích
Bravíčko a mluvících o těch nejvíc in klucích (idolech).
Rachod 2013 byl bezpochyby povedená akce, a ačkoliv byly Jája a Lenny
v roli pořadatelek poprvé, na hladkosti průběhu se to ani v nejmenším
neprojevilo. Je sice pravda, že to byl teprve můj druhý Rachod ,takže
zkušeností k porovnání nemám moc, ale věřím, že se všem
účastníkům líbil, a že si ho s radostí v příštích letech
zopakují.
A já se můžu už jen těšit, jak příští rok zase nakopeme Bérákovi tu
jeho chlupatou zadek…
Kari
